Proč se tramvaje tak často potkávaly na Horním náměstí?

Informace z titulku článku sice zní podivně, ale bylo to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality. Nejstarší elektrická pouliční dráha na Moravě měla svá specifika.

Horní náměstí bylo až do 50. let jedním z míst, kde se potkávaly všechny olomoucké tramvaje.

 

Proč? Jednoduše proto, že až do 50. let minulého století byly tramvajové trati v Olomouci jednokolejné a tramvaje, jedoucí v protisměru, se vyhýbaly na takzvaných výhybištích, kterých bylo všeho všudy šest. Další takové místo pak bylo už jen na smyčce u hlavního nádraží.

Na mnoha historických pohlednicích Horního náměstí vidíme dvojici tramvají. Jednak to je nepochybně dáno autorským záměrem, kdy se fotografové snažili dodat centrálnímu náměstí velkoměstskou atmosféru a počkali, až tramvaj přijela do záběru, a to, že tramvaje bývají na snímcích často hned dvě, je zase dáno tím, že v místech mezi takzvanou Linií A-B, tedy řadou nejbohatších domů a radnicí bylo jedno z oněch šesti výhybišť. Další takové výhybiště bylo například na náměstí Republiky, což je rovněž zachyceno na různých dobových snímcích.

 

Na historické pohlednici je vidět přijíždějící tramvaj i jedno z výhybišť na náměstí Republiky

Tramvaj, která přijela na jedno z těchto míst jako první, musela počkat na protijedoucí vůz, až ten vjede na dvoukolejný úsek, a teprve pak pokračovala dál. Jinak by se pak na jednokolejné trase soupravy srazily. Uživatelsky jednoduchý tento systém opravdu nebyl, podle zpráv z dobového tisku se zpočátku několikrát tramvaje opravdu téměř srazily. Olomoucký obdeník Našinec psal už na jaře 1899: „Tak minulý týden po desáté hodině večerní vůz ze zastávky u univerzitní knihovny, nevyčkav vozu, který se tam měl křižovati, vjel až do třídy Františka Josefa, když tu pojednou objevil se na téže koleji vůz, jedoucí od nádraží. Zvonění tohoto bylo marno; teprve vůz od města jedoucí jel dále. Teprve na zoufalý pokřik řídiče druhého vozu se obrátil a srážce tak bylo zamezeno.“

 

Horní náměstí jako hlavní uzel tramvajových tratí

Dalším důvodem, proč jsou na některých snímcích tramvaje dvě, byla skutečnost, že se cestou z Horního náměstí u Dietrichštejnského paláce (dům, v jehož přízemí je dnes drogerie) tramvajová trať rozdělovala, přičemž většina vozů jela Ostružnickou ulicí směrem k nádraží, pokud ale tramvaj mířila do vozovny, zahnula do dnešní Opletalovy ulice.

V opačném směru pak přes Horní náměstí mířily tramvaje Riegrovou (tehdy Litovelskou) ulicí do Neředína a nebo Pavelčákovou ulicí k Zemské nemocnici na Nové Ulici. Dvě větve z Neředína a z Nové Ulice se opět setkávaly na Horním náměstí a odsud ž měly společnou cestu k Hlavnímu nádraží. 

Na pohlednici je vidět jak výhybiště u kašny, tak i rozdvojení kolejí do Opletalovy ulice a depa nebo do Ostružnické a k nádraží. U kašny se právě míjí dvě tramvaje.

Dvoukolejná trať až po půl století

K budování dvoukolejné trati se přistoupilo na začátku 50. let. Během let 1950 až 1952 byla většina trati už dvoukolejná. V roce 1954 pak tramvaje nadobro zmizely z Horního náměstí a ulic Ostružnické, Pavelčákovy a Riegrovy. Od té doby až doposud jezdí ulicemi Denisova, Pekařská, 8. května a přes třídu Svobody.

Mapa Olomouce z roku 1899 ukazuje směry tramvajových tratí na Horním náměstí. Do Riegrovy, Pavelčákovy, Opletalovy a Ostružnické ulice. Znázorněno je i dvojkolejné výhybiště u Herkulovy kašny. 

Mimochodem, podle znalců Olomouce zrušení tramvajového provozu náměstí uškodilo. Tramvaje dodávaly Hornímu náměstí opravdu větší šmrnc a hlavně život. Jak píše v jedné ze svých knih historik Milan Tichák, když ještě existovala tramvajová zastávka vedle Herkulovy kašny, bývalo mnohem častější, že si nejen mladí lidí dávali sraz u tramvaje na Horním náměstí a poté se věnovali takzvanému korzování po věhlasné "lince"... Na náměstí to prostě "žilo". Ale to je už jiná kapitola. 

Olomoucká tramvajová doprava je nejstarší na Moravě. Spuštěna byla v sobotu 1. dubna 1899 po dlouhých přípravách, když se prapůvodně uvžovalo o pořízení pouliční dráhy na parní pohon. Nakonec praktické ohledy i vybudování vlastní městské elektrárny vedly radní ke správnému rozhodnutí ve prospěch elektrické pouliční dráhy. V první fázi měřila trať v Olomouci 5,3 kilometru.  V roce 1900 přepravilo devět motorových a čtyři vlečné vozy neuvěřitelných 1 123 772 osob!

 

Vyhýbání tramvají na náměstí Republiky 

Tramvaj vyjíždí Riegrovou ulicí ve směru na Neředín

Rozdvojení trati na Horním náměstí. Vyfotografovaná tramvaj míří na Novou Ulici. 

Pozor, elektrika přichází!!! Pozdrav z Olomouce z počátku 20. století

 

Zdroj: https://olomoucky.rej.cz/

Sdílet

Dopravní podnik města Olomouce, a.s. Dopravní podnik města Olomouce, a.s.

Sídlo společnosti:
Koželužská 563/1, Olomouc
+420 585 533 111

Společnost Dopravní podnik města Olomouce, a.s., IČO 47676639, sídlo Koželužská 563/1, 779 00 Olomouc, je členem koncernu statutárního města Olomouc, kde statutární město Olomouc, IČO 002 99 308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 11 Olomouc, vystupuje jako řídící osoba.

Najdete nás také na:

YouTube Instagram Twitter

Copyright © 2024 Dopravní podnik města Olomouce, a.s.

Realizace © WINTERNET s.r.o.